Zpět na titulní stranu

Databáze starých tisků v knihovně ÚTGM

Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v.v.i. (MÚA) je správcem rozsáhlého knižního fondu Ústavu T. G. Masaryka (ÚTGM). Základem tohoto fondu je osobní knihovna prezidenta Masaryka, později doplněná rozsáhlými dary a nákupy. Složité osudy sbírky až po navrácení obnovenému Ústavu T. G. Masaryka, o.p.s., jsou popsány v literatuře. Celý fond ÚTGM měl zhruba 205 tisíc svazků, z nichž asi 160 tisíc je dnes ve správě knihovny MÚA. Původní uspořádání fondu bylo následkem několikerého stěhování ztraceno a neexistuje k němu použitelná sekundární evidence.

Součástí knihovny ÚTGM je více než 11500 svazků starých tisků (ST), t.j. knih vydaných v letech 1501–1800. Jde tedy o zdaleka největší sbírku starých tisků mezi vědeckými ústavy Akademie věd. Asi 10% tohoto historického fondu pochází z původní Masarykovy knihovny, ale většinu starých tisků získal ÚTGM koupí knihovny Rudolfa Hirsche v roce 1938. Hirschova knihovna, čítající celkem zhruba 60 tisíc svazků, byla sbírkou mimořádnou nejen rozsahem, ale i tematickou šíří. O osobnosti filosofa a sběratele knih Rudolfa Hirsche a o jeho knihovně viz historie fondu.

Databáze ST vznikla z dat získaných inventarizací tohoto historického fondu, kterou provedl tým pod vedením PhDr. Michaely Tydlitátové v letech 2010–2012. Účelem databáze je poskytnout prvotní orientaci v této rozsáhlé a pestré sbírce a zpřístupnit ji badatelům. Většina záznamů proto neodpovídá úrovni popisu obvyklé u historického fondu. Metoda indexace použitá k vytvoření databáze je založena na kombinaci opisu části přírůstkového seznamu s daty shromážděnými při fyzické inventarizaci sbírky, a následné revizi záznamů. Součástí databáze jsou i digitální fotografie, především titulních stran tisků, pořízené při indexaci. Více o metodě indexace viz literatura. Vybranou část fondu (cca 400 svazků ze 16. století) dále podrobněji popsala PhDr. Marta Hradilová v roce 2012 a vzniklé záznamy byly též včleněny do databáze.

Současná verze databáze obsahuje přibližně 3500 záznamů, t.j. asi 30% z celkového počtu svazků. V budoucnu bude počet záznamů rozšiřován a budou přidány i podrobné popisy několika set cizojazyčných bohemik ze systému Clavius, které pořídila dr. Tydlitátová v letech 2002–2006.

Struktura databázových záznamů odpovídá normě MARC21. Popis jednotlivých polí záznamu je zde.

Knihy z fondu ST lze prezenčně vypůjčit. Objednávejte je prosím v knihovně MÚA – viz kontakty. Svazky s kódem umístění začínajícím písmenem J jsou v mimopražském depozitáři a dostupné dle domluvy s knihovnou MÚA.

Dotazy, připomínky, zprávy o chybách a pod. adresujte na vedoucí projektu Dr. Tydlitátovou – viz kontakty. (Od 1.7.2014 Dr. Tydlitátová již nepracuje v MÚA AV ČR, zůstává ale správcem tohoto projektu.)

Poznámka:

Databázové záznamy obsahují kód umístění knihy v depozitáři. Vzhledem k tomu, že zpracování fondu stále probíhá, není ale tento údaj konečný a nelze ho považovat za trvalou signaturu. Pro komunikaci s knihovnou a pro případné citace fondu ho proto nepoužívejte a knihy identifikujte číslem záznamu.

Poděkování

Část fyzické inventarizace fondu ST byla provedena jako součást průzkumu fondu podpořeného grantem Ministerstva kultury ČR v rámci výběrového dotačního řízení Knihovna 21. století na rok 2010.

Dokončení projektu a vznik databáze byly možné pouze díky finanční podpoře od společnosti IBM Česká Republika v roce 2012 v rámci programů Community Impact a Global Community Grants.

Pro zpracování dat a vývoj databáze bylo v rozsáhlé míře využito svobodného software. Největší význam pro nás měly následující projekty: kancelářský balík Apache OpenOffice, webový server Apache HTTPD s modulem modwsgi, programovací jazyk Python, modul odfpy a databáze SQLite.

Realizační tým

PhDr. Michaela Tydlitátová – vedoucí, revize anglických tisků

PhDr. Marta Hradilová – zpracování tisků 16. století

PhDr. Jaroslava Kašparová (Knihovna NM) – metodika zpracování ST

Anna Chudobová – opis přírůstkového seznamu

Mgr. Filip Herza – inventarizace, digitální fotografie

Mgr. Daniel Vališ – inventarizace, digitální fotografie

Ludmila Tydlitátová – inventarizace, digitální fotografie, revize záznamů 17. a 18. století (německá beletrie)

PhDr. Martin Klečacký – revize záznamů 17. a 18. století (francouzská historie)

Mgr. Kateřina Wágnerová – revize latinských tisků

Ing. Bořivoj Tydlitát (dobrovolník) – návrh metodiky, zpracování dat, webová aplikace